1996 fassten Hubert Kroner und Christian Ziegler den Entschluss, die Blasmusik  wieder in die kleineren Wirtschaften und Tanzböden zurückzuholen, spielten sie doch bereits seit ihrer Jugend mit sechs bis neun Mann starken Blechbesetzungen. Die Probleme waren meist Platzmangel bzw. der Lärmpegel.
In einer kleinen Wirtschaft mit acht Bläsern und einem Schlagzeug aufzufahren, da hatte manch einer das Gefühl, dass ihm die „Ohrwaschl“ davonfliegen. 
So holten sie sich ihren Freund und Trompeter Anton Lottner dazu und brauchten jetzt jemanden, der sowohl begleiten als auch die Melodie übernehmen konnte. Ein Akkordeon musste her. Also fragte man Josef Sochor, der wie die anderen begeistert war in so einer Formation zu spielen und schon waren sie geboren: Drei Mann Blech, ein „Quetscher“ -   „D´Blechquetscher“ eben.

Traditionelle bayrisch-böhmische Volksmusik und Volksmusik der Gegenwart stehen bei den vier Musikanten im Vordergrund, sie wagen sich aber genauso gut an andere Stilrichtungen, wie Dixieland oder Tangos heran, in dieser Besetzung sicherlich ein ungewohnter Ohrenschmaus.

Für unsere tschechischen Freunde:

V roce 1996 se Hubert Kroner (tuba) a Christian Ziegler rozhodli, že vrátí dechovku opět do malých usedlostí a tančíren. Od svého mládí hráli v šesti až devíti mužích v silném obsazení žesťových nástrojů. Problémy měli s nedostatkem místa nebo hladinou hluku.
V jedné malé usedlosti osm dechařů a jeden bubeník pospolu, to by jeden měl pocit, že se mu rozskočí hlava.
Tak ještě přibrali svého přítele a trumpetistu Antona Lottnera a potřebovali někoho, kdo by je mohl doprovázet a současně převzít melodii. Zvolili tedy akordeon. Proto oslovili Josefa Sochora, který byl stejně nadšený jako ti ostatní, že může hrát v takové formaci. A tak se zrodili: Tři muži hrající na žesťové nástroje "Blech" a jeden "harmonikář" "Quetscher" - dohromady tedy právě "D´Blechquetscher".
Tradiční bavorsko-česká lidová muzika a lidová muzika současnosti stojí u těchto čtyř hudebníků v popředí, ale odváží se hrát i jiné styly jako dixiland nebo tango, které v tomto obsazení zní opravdu neobvykle